BuzzerBeater Forums

Jen bych doplnil, že z evropských týmů, které jsou v playoff TÚ nemůže díky medailím na ME a MS v posledních 6 sezónách získat pořadatelství:
2. Bosna a Hercegovina
3. Turecko
5. Izrael
I tak v základní části skončilo před námi asi 15 dalších evropských týmů, kteří jsou ve hře o pořadatelství.

1. kolo play-off Turnaje útěchy: Chile - Česko 72:58 (4:5, 33:18, 48:46) - (78604)

Po postupu do play-off Turnaje útěchy z 25. fleku nás čekalo osmé Chile - moje očekávání nebyla osobně moc velká a poté, co se v sobotním ligovém zápase na týden zranil klíčový guard Chrpa, to vypadalo na tzv. "uphill battle" (boj do kopce). Věděl jsem, že musíme hrát vabank, jinak bychom asi neměli v Chile moc šanci uspět. Sice jsme neměli zlý ročník, jenže bylo jasné, že Chile (které často hrálo inside útok a pokračovalo to i zde) bude mít převahu pod košem.

První část zápasu bylo oku lahodícím pro všechny basketbalové fanoušky, ti si mohli přijít na své. Po kanonádě, která nemá obdoby, náš tým vedl 5:4. :) No, alespoň jsme soupeře ubránili. To už se nedělo ve druhé čtvrtině, kterou soupeř vyhrál rozdíl třídy 29:13 a do poločasu šel s komfortním 15bodovým polštářem.

Trenér musel trochu zvýšit hlas o přestávce (já to nebyl, už bylo po jedné ráno a tak jsem spal), naši se dokázali probudit a dílčí výhrou 28:15 jsme rázem byli jen dva body v závěsu. Chilané však dokázali v závěru přitopit pod kotlem a čtvrtou čtvrtinu vyhrát o 12 bodů, a tedy postoupili do osmifinále, kde si to rozdají doma s Řeckem.

Chile vyšla obrana 3-2 velmi dobře; i když ani jeden tým nebyl moc přesvědčivý v útoku a jednalo se hlavně o obranný duel, tak naše střelba 4/26 za 3 body nám moc nepomohla. Ostatně my jsme na jejich inside útok také zahráli zónu, ale Ayala a především Múgica ukázali svoji kvalitu. Nás také ofenzivně táhli podkošáci, i když od nás pouze Šimáček (s dalším double doublem) a Hadrbolec zaznamenali dvouciferný počet bodů.

Šimáček - 15 bodů, 10 doskoků
Hadrbolec - 10 bodů, 13 doskoků
Bureš - 15 doskoků
Hodulák - 7 asistencí

Nic moc více než postup jsem nečekal a to se nám povedlo, celkově nás hodně držel Šimáček a taktéž Chrpa nám bude pro příští sezónu scházet. Nicméně už se těším na to, že pot 11 Kučera dostane plno příležitostí hrát v základu. Do konce sezóny už nás budou čekat přátelské zápasy, já budu v průběhu příštího týdne skautovat hráče do dalšího ME.

Děkuji všem za podporu, trénink a dobré formy!

Dobrá práce, dík za reporty

Omlouvám se všem za "neaktivitu" na fóru v poslední době, ti co jsou na Discordu ale ví, že jsem tam byl docela pravidelně.

Takže tady máme delší shrnutí ME sezóny 68:

Předsezónní plány nebyly moc vysoké, měli jsme horší kádr než na posledním ME, které se hrálo v Estonsku. Hlavními tahouny byli guardi Severa, Hromádka, hlavní nahrávač Parobček a taktéž i pot 11 Kučera na SF (měli jsme dost solidních guardů), na druhou stranu Hnilička nikdy neměl lepší formu než 6 a tudíž papírově možná nejlepší guard v týmu tedy hrál zřídka. Na podkoši byl jasnou jedničkou Feit, sekundoval mu z lavičky Opavský a pak tři dvacetiletí pivoti Vlášek, Šenkýř a Havlíček (pot 11). Docela překvapivě se do sestavy nevešel Růžička, který hrál letos na ME jenom čtvyřikrát z lavičky.

Do skupiny jsme dostali Lotyšsko (40), Černou Horu (67), znovu Izrael (18), Maltu (95), Moldavsko (73), Ukrajinu (24) a úřadující semifinalisty ME Belgii (2), i když už bez tahouna Klichowského. Čekal jsem 3 výhry proti těm slabším týmům, možná i nějaké to překvapení, ale na postup jsem nevěřil.

Začali jsme tedy proti Lotyšsku (79042), hrál jsem normal a doufal v to, že soupeře přehrajeme. To se absolutně nestalo a baltský soupeř nás i přes TIE bodově přehrál ve třech čtvrtinách a my jsme si připsali porážku 93:111. Feit, Severa a Hromádka i s pomocí střídajícího Kučery nás sice bodově táhli, jenomže na lotyšskou úspěšnost střelby za tři body 47.2% (17/36) jsme prostě recept najít nedokázali. Navíc sedm z devíti lotyšských hráčů zapsali dvojciferný počet bodů.

Druhé utkání s Černou Horou (79043) se vyvíjelo podle našich představ, o poločase jsme vedli 56:32 i přes špatnou střelbu za 3 body. Potom jsme už trochu zvolnili, nechali soupeře se mírně dotáhnout, nicméně jsme zápas vyhráli 115:99 a vyhráli první zápas na ME. Nejlepším střelcem byl střídající Gebert s 23 body, Vlášek měl 15 doskoků.

Pak přišla extrémně těžká zkouška a Izrael (79049), znovu už s trenérem Alonsem a na pivotu 221 cm vysoký Rotem Kalderon s platem 215 tisíc, což bylo snad srovnatelné s platem našich deseti top hráčů. Hráli podle plánu LI a chvílemi to vypadalo pro nás slibně, rozdíl byl jen sedmibodový o poločase, tak nás obzvlášť v poslední čtvrtině Izraelci utavili a brutální silou si došli pro výhru. Z našeho pohledu se tedy jednalo o porážku 68:101. Rozdíl byl na první pohled znatelný - lepší obrana soupeře proti naším střelcům a z toho vyplývá naše chabá úspěšnost z pole necelých 26%. Nezbylo nic víc než se s toho oklepat a vyhrát povinně s Maltou.

Proti Maltě (79054) byl plán jasný - zkoušeli na nás i přípravu, která se jim povedla z půlky. I přes mírně nepovedený první poločas to byla jasná záležitost, třetí čtvrtinu jsme vyhráli o 15 bodů a nakonec zvítězili v poměru 133:97. Růžička byl naším nejlepším střelcem, z lavičky za 19 minut zaznamenal 21 bodů a musím také připomenout 39 týmových asistencí v tomto utkání, ale i 26 faulů.

S bilancí 2-2 jsme šli do dalšího zápasu ME proti Moldavsku (79057), poslednímu slabšímu soupeři. Moldavský trenér zkusil hrát inside zónu, ale tak trochu ironicky jsme vyhráli na doskoky 66:50 a to byl klíč k úspěchu. O poločase jsme vedli o 25, poté jsme hráli střídačku, o něco jsme z náskoku přišli jako v zápase s Černou Horou, ale konečný výsledek 117:103 nám pořád dával alespoň matematickou naději na postup.

(pokračování v dalším příspěvku)

Měli jsme před sebou však dva týmy, které byly na tom lépe než my.

Ukrajina (79062) byla taktéž na stavu 3-2, jenže měli před sebou závěrečný duel s Moldavskem a předtím zápas s námi. V případě, že by nás porazili, si to Ukrajine ještě rozdat s dvojicí Izrael-Belgie o postup. Zápas se vyvíjel jak na horské dráze: první čtvrtinu jsme vyhráli o deset bodů, vzápětí jsme náskok ztratili a do poločasové pauzy se šlo za plichty. Třetí čtvrtina byla znovu v naší režii, a za obnoveného 10bodového vedení jsme šli do čtvrté čtvrtiny. Ukrajina se zase zvedla, 5 minut před koncem jsme vedli jen o dva body, nakonec jsme dramatickou situaci ustáli a zapsali čtvrtou výhru na ME v poměru 86:81. Hromádka vedl skórování s 25 body, ale hlavním důvodem naší výhry byly zase doskoky - oba týmy hráli zónu 3-2, naši se s tím popasovali lépe na doskoku a vyhráli v této činnosti jasně 66:43 (Vlášek 17, Feit 16, Šenkýř a Hromádka 9) a především 26:5 na útočném - i kvůli tomu jsme měli o 20 střel více.

Belgie (79066) byla posledním týmem, proti kterém jsme hráli - na postup jsme je museli porazit o 33 bodů. Hrál se zápas CT (my) vs TIE (oni) - bylo to velmi vyrovnané utkání, které Belgie v prvním poločase vedla, i když rozdíl byl po většinu zápasu minimální. Po 36 minutách hry jsme prohrávali o bod, pak náš tým šel do trháku, poslední čtvrtinu vyhrál 28:15 a s tím i zápas 79:67. Bylo to takové vítězství pro obě strany: my jsme porazili Belgii, která si ušetřila náladu a mohla jít do druhého kola společně s Izraelí.

Zatímco Belgie se zatím ve druhém kole trápí (po třech zápasech 1-2), Izrael má tři výhry ze tří a vypadá jako jeden z top favoritů na celkovou výhru.

Česko skončilo ve skupině třetí s bilancí 5-2, což si myslím je takový menší úspěch, i když je nutno dodat, že soupiska pro ME S66 byla z pohledu 21ky mnohem našlapanější a měli jsme mnohem větší šanci na úspěch. Nicméně máme rozhodně zaděláno na zajímavé další dvě sezóny, hlavně na podkoši.

V průběhu týdne přidím některé hráčské statistiky, případně možnou soupisku na Turnaj útěchy. Díky všem těm, kteří se starali o trénink a formy našich mladých hráčů, a doufám, že příští sezóny budou jenom úspěšnější :)


Last edited by King_Domm (CZE U21 Asst) at 6/20/2025 9:30:06 AM

Ke konci sezóny sepíšu podobný sumář, jako z té minulé.

V Turnaji útěchy jsme narazili na Moldavsko, Lucemburko, Irsko, Japonsko, Švédsko, Jamajku, Polsko a Estonsko (první zápas doma, druhý venku, a pak zase doma-venku-doma atd.)

Cílem byl postup do play off, ale i přes těsnou porážku na hřišti Japonska ve čtvrtém kole jsme pak padli jen jednou, v posledním kole na hřišti silného Estonska jen týden poté, co se nám povedlo porazit doma Poláky. S bilancí 6-2 jsme se umístili na 22. pozici a trochu ironicky dneska (cca za 30 minut) hrajeme repete v Estonsku.

Rozhodně jsme neudělali ostudu a už se těším na ME v příští sezóně!

U21 - SEZÓNA 69

Takže tady souhrn minulé sezóny.

Co se hráčů týká, tak vnějšek nebyl špatný - ofenzivně nás táhnul Háva, pak hráli 216cm vysoký "guard" (trénoval vnější skilly do NT) Machala a také Halama, který však střídal dobré zápasy s těmi horšími. Jako SF jsme měli Kroce a Boráka. Z lavičky často naskakovali Zejda a efektivní Candra.

Nicméně je nutno si přiznat, že tak dobré jako na podkoši to zase nebylo. Pavel Vlášek byl celkově naším nejlepším hráčem. Za ním se vysoko řadili Šindelka, blokař Šenkýř, z lavičky Vacek a 20letá budoucí opora Gaďurek. Počítal jsem také s Havlíčkem (pot 11), jenže dvě zranění na začátku sezóny mu totálně potopila formu, a jak se do ní dostal, to už bohužel bylo po Turnaji útěchy.

TURNAJ ÚTĚCHY

Cílem byl, jak jsem předznamenal v předchozím příspěvku, postup do play-off. Můj odhad byl 5-3; na začátku turnaje jsme měli slabší týmy a jako vsuvku nevyzpytatelné Japonce venku, a na konec silné dva týmy - Polsko a Estonsko.

Začali jsme doma proti Moldavsku (80709), a o zápasu bylo rozhodnuto už v prvním poločase, který jsme ovládli jasně 63:24. Od té doby jsme hráli na půl plynu a připsali si vcelku jednoduchou výhru 112:75. Kroc byl se 27 body nejproduktivnějším hráčem. 20letý Gaďurek při svém prvním ostrém zápase připsal double double (17+10).

Naši hráči "cestovali" do Lucemburska (80741) na druhý zápas. Nechtěl jsem zbytečně riskovat, a tak jsme hráli o trochu vyšší úsilí. Start zápasu byl znovu v naší režii a vedli jsme po první čtvrtině dokonce o 23 bodů, ale zbytek zápasu byl, s ohledem na úsilí, až nepříjemně těsný. V rozmezí 2. až 4. čtvrtiny soupeř dokonce vyhrál o bod. I tak nám to stačilo a po výhře 94:72 jsme si připsali druhý zářez. Tentokrát se rozjel Háva (27b, 6 AST, 7 REB, 5 STL). Přesto, že jsme hráli zónu 3-2 naši stejně zaznamenali 60 doskoků, z toho 22 na útočné polovině.

Proti Irsku (80770) náš tým doma odehrál zpackaný první poločas a do šaten se šlo za plichty. Trenér musel docela v kabině zařvat, jelikož druhý poločas byl už v naši režii a po dalším zápase, kde jsme vysoko přeskákali soupeře (56 ku 33), jsme druhou půlku vyhráli o 23 bodů a s tím i zápas poměrem 127:103. Mimochodem tohle byl poslední zápas v našem TÚ, kde jeden nebo druhý tým dal stovku. Za Irsko úřadovali Doyle (29b) a střídající Duffy (22b za 14min), ale z českého týmu je trumfnul Háva (41b, 6 AST) a střídající pivot Vacek (20b za 17min).

Japonsko venku (80838) bylo naším čtvrtým soupeřem, a byl to rozhodně nevyzpytatelný soupeř. Trochu mi to připomínalo velmi solidní novozélandský mančaft z TÚ S67, kde jsme u protinožců padli v prodloužení. Oba týmy zahrály normal - bohužel i když jsme vyhráli tři ze čtyř úseků, tak Japonci nás ve druhé čtvrtině porazili vysoko 31:14 a i přes naši snahu se nepovedlo manko stáhnout. Byl to velmi těsný a dramatický zápas, ale také první prohra 83:87. Ani našich 17 zblokovaných střel (Šenkýř a Vlášek oba po 5) nestačilo. Bodově nás vedli Háva s 24 a žolík z lavičky Candra se 17.

Druhá část níže...

Po první porážce jsme proti Švédsku (80871) museli potvrdit roli favorita. To se nakonec stalo, a naši fanoušci viděli zajímavou první čtvrtinu, kde "Tre Kronor" po žalostném výkonu zmohli na jediný koš. Na druhý koš ze hry čekali necelých devět minut čistého času... Vedli jsme tedy 27:3 a zbytek zápasu už byl tak trochu na volnoběh. Švédové se konečně začali trefovat, třetí čtvrtinu vyhráli dvojciferně, konec zápasu však byl od nás stejně dominantní jako začátek a utekli jsme o dalších dvacet bodů - sečteno a podtrženo, 89:58 pro Česko. Znovu jsme řádili na doskoku (72:45 pro nás, vedli Vlášek s 20 a Vacek se 13) a takoví Candra (16b) a Kroc (11b) dali z lavičky více bodů než ta švédská dohromady (9). Háva byl znovu nejlepším střelcem, stačilo mu k tomu 21 bodů.

Posledním "slabším" soupeřem byla Jamajka, země legendárních bobistů a atletů. Hráli jsme venku (80889) a v tomto zápase se skvěle činila obrana a nejenom že pustili jamajský výběr k ještě méně bodům než ten švédský, ale byl to náš nejlepší obranný výkon od doby, co jsme Egyptu povolili v sezóně 55 pouhých 42 bodů (předtím jsme měli tři zápase v řadě pod 50 soupeřových bodů, a v sezóně 49 Kazachstán dal dokonce jen 38). Sice naši mladíci taky nepředváděli střeleckou show, na druhé straně Jamajka nedala ze čtvrtinu ani 15 bodů. Po dalším přesvědčivém výkonu a 71 doskocích jsme si pátou výhrou zajistili play-off. Nejlepšími střelci při výhře 75:41 byli Šindelka a Háva se 13 body.

V předposledním duelu jsme narazili na neporažené Polsko (80940). I když už jsme měli play-off potvrzené, ideálně jsem chtěl překvapit jednoho z těch dvou posledních silných soupeřů, abychom měli lepší pozici do pavouka. No ale nevypadalo to moc pozitivně po prvním poločase, který jsme ztratili o 11 bodů a Poláci i přes nižší úsilí ukazovali svou kvalitu. Naši severovýchodní sousedi nás však do zápasu pustili zbytečným množstvím faulů a po třetí čtvrtině, která skončila 21:6 pro nás, jsme najednou vedli. Ještě tři minuty před koncem jsme vedli pouze o bod (68:67), poté však Poláci totálně zmrzli a my jsme "ukradli" vítězství 81:69. Byl to velmi těsný zápas, který rozhodl počet trestných hodů na obou stranách. Halama a Candra (druhý jmenovaný i se střelbou 4-23) nejlepšími střelci s 18 body. Na doskoku táhli Šenkýř a taky Vlášek, který zaznamenal 10 (!) útočných doskoků.

Na konec základní části jsme hráli v Estonsku (80969), i když mi bylo předem jasné, že silné soupeře budeme těžko porážet oba. Nečekal jsem tedy nic moc, zato jsem byl docela překvapen tím, že jsme se drželi velmi statečně a domácí utekli až v poslední čtvrtině, z našeho pohledu tedy porážka 72:90. Ztráceli jsme ve všech herních činnostech, takže se fakt nedalo moc čekat. Nejlepším střelcem Česka byl se 17 body Borák.

Skončili jsme tedy základní část se skóre 6-2, což nás zařadilo na 22. místo.

No a pak jsem zjistil soupeře do osmifinále, což teda zase bylo Estonsko venku, takže mi trochu hráblo :D. Zahrál jsem CT a doufal v to nejlepší, a v poločase jsme dokonce vedli. Byl to velice zajímavý zápas, oba týmy hrály obrovský beton a o poločase jsme vedli 26:20. O to víc mrzelo to, že Estonci jen ve třetí čtvrtině dali víc bodů než za celý první poločas, zatímco my jsme se protrápili na pouhé čtyři body, což zápas rozhodlo. Poslední úsek zápasu skončil remízou, a tak nám Turnaj útěchy po konečném výsledku 40:52 skončil. Estonsko šlo dál, přesto padlo v Chorvatsku o týden později.

Ve finále TÚ porazilo Německo ruský tým, a tak bude hostit ME. Myslím si, že jsme odehráli slušný turnaj a těch šest výher ve skupině to ukázalo. Děkuji všem za podporu a formy, a slibuji, že příští sezónu (pokud budu znovuzvolen), nezůstanu jenom o dvou příspěvcích na koncí sezóny. ;)

Děkuji všem!

Last edited by King_Domm (CZE U21 Asst) at 10/16/2025 11:23:38 AM

U21 - SEZÓNA 70 (ME)

Jako každou sudou sezónu naši hráči do 21 let hrají Mistrovství Evropy, ke konci tohoto kalendářního roku se hraje v Německu. Při naší smůle jsme taky domácí dostali v losu :)

Našimi soupeři jsou chronologicky Řecko, domácí Německo, Rumunsko (právě se hraje), Estonsko (už zase) a pak na konec slabší Malta, Bělorusko a Albánie. Řekl bych že na sílu kádru máme ve skupině maximálně na třetí místo, pravděpodobněji na čtvrté.

SOUPISKA

Českou soupisku pro tuto sezónu táhnou především podkošáci - Gaďurek (97k), vedle něj spoluhráči u Shadyho - a o rok mladší - Hančl a Messbauer budou hrát solidní minuty už teď. Z jiného těsta máme hráče jako Ošlejšek, Bydžovský a pro příští sezónu potenciálně Svárovský, který přestoupil do Maďarska. Pár dalších hráčů je na širší soupisce a bude rozhodovat forma, nicméně šanci má i další 20letý hráč Filipovič.

Na SF bude neotřesitelný Slavík, který na konci minulé sezóny dal i triple double, sekundovat mu bude Míca. Taktickou zálohou je pak trio Koláček-Vrzáček-Senohradský.

Co se týče guardů tak máme široký výběr, ale nikdo nevyčnívá, takže velmi často půjde o věci jako forma nebo trestné hody. Zatím dostali nejvíce příležitostí Čtvrtlík a Pavlovič, za nimi jsou Pospíšil, dále Šimčík, Stodola a Daneš, ale teoreticky tam můžou být i hráči normálně na SF - záleží na taktice. Čtvrtlík a Pavlovič jsou statisticky našimi nejlepšími tvůrci hry.

ZÁPASY

Po zápase s Rumunskem připíšu záznam z prvních tří zápasů, ale proti favoritům jsme toho bohužel moc nenahráli.

No tak bohužel ani zápas s Rumunskem nevyšel. Po první čtvrtině jsme sice vedli o 13 bodů, ale hlavně druhý poločas se šeredně obrátil proti nám a pořád čekáme v této sezóně na výhru.

Je to škoda, protože už je jasné po třech zápasech, že asi skončíme až pátí (pokud neporazíme Estonsko) a budeme hrát asi už o čest.

Abych byl upřímný, po tom šeredně nepovedeném začátku ME v minulé sezóně (70) jsem s U21 chtěl seknout. Čtyři porážky v řadě, z toho tři jasné proti mírnějším i silnějším favoritům skupiny, mezitím porážka s Rumunskem a korunu tomu dal extrémně protrápený zápas s Maltou, kde jsme málem prohráli. Ani výhry nad Běloruskem a demolice Albánie moc náladu nezvedly, česká lvíčata skončila ve skupině A s bilancí 3-4 na pátém místě. Posezónní přáteláky taky byly jako z houpačky.

Bylo mi toho fakt líto, protože jsem měl trochu myšlenky, že jsem tu minigeneraci U21 okolo superpivota Gaďurka pokazil. Kromě něj hráli v minulé sezóně důležitou roli i Slavík, Pavlovič, Stodola, Čtvrtlík, Šimčík, Bydžovský, Míca a jiní. Jsem však rád, že u Shadyho vedle "Čendy" hráli výrazně i 20letí kolegové z podkoše Messbauer a Hančl, kteří letos táhnou U21.

---

V této sezóně (71) jsem čekal takový průměr, perimetr docela OK, velmi dobrý podkoš, zajímaví hráči do lavičky. Čekal jsem postup do play off Turnaje útěchy. Kličoví hráči pro tuto sezónu jsou jasní - Messbauer a Hančl, dále další pivot Filipovič, v případě potřeby Šilhavý - na perimetru Cháb, Pánek a dvojice Löbl/Filák s ohledem na formu. Vyšinka, Svárovský, Gajdošík, Němeček, Voves, Vosyka a Procházka taktéž figurují v letošním kádru.

Los nám přisoudil tyto soupeře: Irsko (venku), Bělorusko (doma), Indii (V), Senegal (D), Srbsko (V), Filipíny (D), Arménii (V) a nakonec Nový Zéland (D).

---

Po velmi nepřesvědčivé výhře o 4 body v Irsku jsem se začal křenit, zda to nebude další nepovedená sezóna. Domácí výhra 104:91 nad Běloruskem taktéž sebevědomí nedodala, ale sezóna se začala obracet k lepšímu a lvíčata jasně porazila Indii a také Senegal, který vede legenda české BB komunity rwystyrk. Po půlce základní části jsme byli na 10. příčce se stoprocentní bilancí.

Před chvíli se dohrál zápas se Srbskem, v tu dobu třetím týmem Turnaje útěchy, který si připsal cenné výhry nad Chorvatskem a Finskem. Po dlouhé době (snad poprvé od těsné prohry s Izraelí, jak jsem u kormidla U21 začínal), jsem zkusil přípravu, která tentokrát vyšla. I přesto jsme o poločase prohrávali o 17 bodů (35:52) a nic nenasvědčovalo tomu, že by srbský tým dohrál zápas tak, jak ho dohrál - o to víc jsem byl zaskočený, jak brutálně se balkánský favorit, navíc na domácí palubovce, sesypal.

Stěžejní moment se zřejmě odehrál na začátku třetí čtvrtiny, kdy jsme nasadili k minitrháku a po cca 4 minutách čtvrtiny jsme vedli 13:2, a celkové skóre bylo už jen o šest bodů. Překvapivě jsme toto vysoce nastolené tempo udrželi velmi dlouho, jelikož Srby potkal obrovský problém na obranném doskoku a faulech (v rozmezí bezmála minuty se dva jejich hráči provinili nesportovním faulem vůči Messbauerovi). Třetí čtvrtinu jsme ovládli jasně 29:10 a vedli o dva body.

Srbské trápení pokračovalo i ve čtvrté čtvrtině, kdy v prvních cca 6 minutách nasypali dalších 8 faulů (celkem do té doby za druhý poločas 15... a my jen jeden) a náš náskok se postupně zvyšoval až skoro ke dvěma cifrám. Domácím se povedlo ještě vývoj zdramatizovat - ještě minutu před koncem český mančaft vedl jen o jeden koš (tři body), ale naštěstí brilantní Filipovič ukázal, proč je šéfem na doskoku. Srbsku se taktéž nedařilo v konečné fázi utkání střelecky, a výsledkem byla (pro mě určitě) překvapivá výhra 88:80. Messbauer nasázel 27 bodů a Filipovič sesbíral fantastických 23 míčů, z toho 9 na útočné polovině.

Důležité údaje: doskoky SRB 37 - CZE 61, útočné doskoky SRB 6 - CZE 21, fauly SRB 26 - CZE 8 (z trestných hodů jsme dali o 16 bodů více než soupeř). Ani 16 srbských bloků nepomohlo, protože většina se zřejmě odrazila k českým hráčům.

Všem za podporu ještě jednou děkuji!

Last edited by King_Domm (CZE U21 Asst) at 3/2/2026 2:34:52 PM